Když ďábel zabíjí

„Mám o ní strach. Přece jenom je to dítě a tohle není normální.“
„Máte pravdu v tom, že to není normální.“ Podotkl psychiatr a zadíval se na tmavé vlasy devítileté Emily.

„Co se bude dít dál nevíme. Na pár dní si ji tu necháme na pozorování.“

Matka si přitiskla Emily k tělu. Steklo jí pár slz a dítě odstrčila. „Vezměte si ji…“řekla a popohnala dívenku směrem k lékaři. Emily nedávala najevo žádné známky citů. Koukala, jen někdy mrkla a prohlížela si místnost kde stála.

„Už byste měla jít.“ Řekl urychleně doktor. Emilyina matka přikývla a pohladila dítko po hlavě. Projela jí prsty mezi vlasy a potom ji pohladila po tváři.

„Brzo budeš doma.“ Usmála se.

„Nechci domů.“ Odsekla Emily a odstoupila od matky. Ta se zděsila a beze slov zmizela za dveřmi ordinace.

„Emily?“

„Ano…?“

„Teď půjdeš se mnou.“ Nakázal doktor.

„Lilly a já nikam nejdeme.“ Odsekla Emily.

„Aha. Tvá kamarádka. Ale víš, ona neexistuje.“ Podotkl doktor.

„To říkáte vy, ne já.“ Odsekla Emily. Doktor vzdychl a chytil Emily za ruku. Posadil ji na gauč posetý malými modrými tečkami.

„Víš, myslím, že bychom to měli řešit.“

„Co řešit?“ ptala se se zájmem Emily.

„Tvojí samomluvu, tvojí přítelkyni, kterou si vymýšlíš, tvoje myšlenky na ošklivé věci, tvůj smysl pro zlost, sadismus a další věci, co u dětí v tvém věku nejsou normální. Nejsou normální ani u starších lidí, chápeš?“ vysvětloval doktor.

„A proč to chcete řešit? Nic nikomu nedělám!“

„Nikomu nic, jo? A co to malé zvířátko co si zabila?! Nebo jak jsi starší sestře zaryla vidličku do ruky! To přeci není normální! A divíš se, že tě rodiče nechtějí? Že chtějí, aby už ses nevracela domů.“

„Lžete.“ Řekla klidně Emily.

„To si myslíš ty. Já ale znám pravdu.“

„I kdyby to pravda byla, je mi to jedno.“ Odsekla Emily a do ruky si zaryla přívěšek. Doktor jí pohlédl do očí.

„Nechte mě tady. Co nejdéle.“ Řekla. Doktor uchopil telefon.

„Pojďte si pro ni…“ řekl do něj. Po pár minutách vešli do ordinace dva muži a jedna sestra.
Vedli ji po dlouhé chodbě. Všude ticho. Klid. Nikdo krom jich tam nebyl. Najednou se zastavili. Sestra otevřela dveře od pokoje. Emily vešla a hned za ní zabouchli dveře. Sedla si na zem a začala si povídat s Lilly.