pondělí 23. března 2009

Každý máme něco. Já mám nenávist. Kapička stéká.

Moje zelené hleny opravdu nečinily nic tak hroznéhol, takže jsem byla nucena navštívit ústav pro pitomou mládež, tudíž školu.
Nesnášim je. Zabiju je. Do jednoho.
Oči jim napíchám na vidličky, lebku jim rozdrtím o tabuli.
Tak končím. S nima. Protože už se nechci snažit. Nepotřebuju je. Jsou hnusní. Svině...
Tak tady tak sedím, píšu, trhám, poslouchám a někdy se usměju.
Když tak přemýšlím, nechápu, co nás spojovalo. Všichni jsou proti mně.
A tak budu proti nim. Snažila jsem se to nedávat najevo, ale teď už toho mám dost. Od zítřka řeknu každej svůj názor, i kdyby to znamenalo, že mi rozbijou hubu.
Jdu se na to psychicky připravit...
Sbohem.
Pozdravujte někde.

4 komentáře:

  1. no tak skřet to nebyl. teda já nwm páč než sem to ztihla zjistit, se mi najednou přihlásilo icq, takže už je všechno v cajku.
    tak na todle bych se musela psychicky připravovat 2 roky :D škoda no, že naše smrtelně vážná nemoc nikoho nezajímá. až je to k popukání žhe ... povraždim svoje okolí ty povraždi svoje, sejdeme se u posledního žijícího človíčka, kterej nám bude stát v cestě k tý druhý ;) zabijem ho společě ...

    OdpovědětVymazat
  2. Uprchla jsem z vězení. Ale pssst, fízly stojí každej den na přechodu, tak jim nic neříkej. Mám fakt strach, mají i bouchačky. Jé, zdar :D Nevšímej si mě, už se ani nesnažím být vtipná , vím, jak by to dopadlo :(

    OdpovědětVymazat
  3. jojo, neni nic luxusnějšího ;)

    OdpovědětVymazat