Zdravím obyvatelstvo...Nebyla jsem tu, jelikož jsem měla vcelku "zajímavý" známky.
A taky jsem jela na chatu k mojí bábince.
Pokoušela jsem se zabít. Přecházela jsem po jezu v ledový vodě a chytaly mě takový křeče, že jsem málem zahučela do tý vody co se dole mlela pořád dokola.
Můj bratranec přeskakoval šlajsnu a málem se zabil.
Vypadalo to celý jako sranda, ale potají jsem trpěla.
Hrozně jsem chtěla dom. Ale divíte se...? Já bych se nedivila.
Začínám zase mít ten prázdnej pocit. Že nejsem důležitá.
Nevím co s tím dělat. Navíc jsem dostala další 4 z čj a matka mi zase zakáže poč.
Mám tady hroznej bordel. Divím se, jak je možný, že ještě vidím na klávesnici.
Nevím co psát.
Pozdravujte v hrobě.
Smrti zdar, děti temenoty...
hmm to mi připomín situace, kdy si ubližuju jenom abych ze sebe dostala zřeba jeden pocit nebo tak, ale nikdy to nepřešlo v sebepoškozování, to ne ... aby sis nemyslela ... ehm, taky by sem chtěla dom ... vůbec se ti nedivim.
OdpovědětVymazatHmm... to mi připomíná, jakou mám hrůzu z prázdnin... resp. nevadí mi mít dva měsíce pokoj od lidí, ale většinu času budu s babičkou a dědou na chalupě=nebude co dělat (televize má málo programů, PC a natož internet tam není, musí se chodit brzo spát a tak přijdu o všechny myšlenky, co mě večer napadají,...), a jak se znám, budu přemýšlet. Loni jsem na tom byla celkem dobře, nebyl problém, letos jsem na tom celkem zle, problém asi bude. Je hodně špatný, že už předem vymýšlim varianty, jakými se tam dá ukončit existence? Žel jich je totiž docela málo... což mě zas dohání k tématu, zda radši neskočit pod auto, dokud jsem ve městě...
OdpovědětVymazatbtw, vítej zpět.